U sloupovitého ovocného stromku roste ovoce na jednom jediném hlavním kmeni, který může dosáhnout výšky až 3 metrů. Z tohoto kmene nerostou žádné velké postranní větve, takže k růstu stromku dochází pouze ve vertikálním směru, přičemž je zachován jeho primární vzhled rovného sloupce. Člověka tudíž logicky napadá, kde přesně bude na stromku ovoce růst? Protože faktem je, že na sloupovitém stromku roste spoustu ovoce, a sice poživatelné ovoce normální velikosti! Skutečnost je taková, že stromek rodí po celé délce svého kmene, podél sloupce. Dodejme, že podívaná na tuto spleť listů a ovoce je velmi příjemná i překvapivá. Stromky jsou prostokořenné (tj. bez zemního obalu a květináče).

Jako ovocné stromy… Až na prořezávání! A to není zas tak zanedbatelný fakt, když víte, že prořezávání stromů je často komplikovaným technickým postupem a často bývá zdrojem nesnází. Zde je tento problém předem vyřešen: žádné prořezávání. Jinak, stejně jako všechny ovocné stromy, musí být sloupovitý stromek umístěn na přímém slunci, chráněný před silným větrem.
• Sloupovitá jabloň má ráda hlinité půdy.
• Sloupovité hrušně také, ale musí být umístěny do dostatečně hluboké půdy, protože kořeny jsou kůlové a sahají velmi hluboko.
• Třešeň dává přednost dobře odvodněné půdě.

Ano, sloupovité stromky je zapotřebí rozmístit ve vzdálenosti 1 metr od sebe, a to ve všech směrech.
• Na jeden sloupovitý stromek počítejte s plochou jeden metr čtvereční, abyste se ke stromku přiblížili bez rizika poškození krátkých výhonků nesoucích ovoce. Proto umístěte kmeny stromků ve vzdálenosti 1 m do řady.
• Vyhněte se výsadbě do několika řad vzdálených od sebe 1 m. Preferujte seřazení stromů do řady na každé straně aleje o šířce 1,50 až 2 m: vašim stromkům se pak bude dařit lépe.
• Postranní výhonky se od kosterních větví odchylují jen málo, maximálně do vzdálenosti 20 cm na každé straně.

Hned po vysazení (variabilní dle konkrétního stanoviště) se stromek soustředí především na zakořenění a na své přežití. Až po této životně důležité etapě se začne zaměřovat na zajištění svého potomstva, neboli na plození ovoce. Sloupovité třešně dávají úrodu, v závislosti na vybrané odrůdě, od května do července. Jabloně od září do prosince a hrušky od září do listopadu. Stejně jako ovocné stromy, protože se jedná o skutečné ovocné stromy, které plodí skutečné ovoce; vždyť už bylo řečeno, že se jedná o skutečné ovocné stromy…?! I když disponujete pouze omezeným prostorem, je možné mít hned několik odrůd sloupovitých ovocných stromků a tím zajistit jejich opylování.

Sloupec, nazývaný také sloupovitý ovocný strom nebo vertikální "kordon“, má velmi jednoduchý tvar, sestávající z krátkého kmene o délce asi 30 cm. Ten dále pokračuje vertikální větví dosahující výšky 2,50 až 3 m. Z této větve vyrůstají po obou stranách krátké výhonky nesoucí ovoce (tzv. postranní větve -coursonnes). Výhody sloupovitého ovocného stromku Protože tyto stromky potřebují k životu velmi malý prostor, jsou sázeny hustě vedle sebe, a na stejnou plochu se proto vejde vícero odrůd. Kombinování dvou různých odrůd na ploše pro zajištění dobrého opylování již není žádný problém! Sloupovitý stromek může být pěstován ve velké nádobě a zdobit balkon nebo terasu. Květy a plody normální velikosti, které rostou velmi hustě podél kmene, tak budou prostor krásně zdobit. První plody se objevují záhy: první sklizeň se uskuteční rok po výsadbě stromku, přičemž plody rostou ve spodní části kmene. Fruktifikační řez stromu (tj. pro zvýšení úrody) se provádí jen omezeně nebo je zcela zbytečný.

Rovněž se doporučuje zasazený stromek podepřít podpěrnou tyčí, ať už je umístěn v květináči nebo ve volné půdě, a to do té doby, než se dobře zakoření.

Sloupovité ovocné stromy lze samozřejmě pěstovat i v květináčích. Pro tyto účely počítejte s nádobou nejméně 5krát větší, než je kapacita květináče se samotnou sazenicí stromku. Rostlina pěstovaná v květináči je závislá na zahradníkovi z hlediska 2 důležitých aspektů:
- je potřeba průběžně sledovat zálivku, a pokud málo prší, je třeba nechat substrát mezi dvěma jednotlivými zálivkami vyschnout;
- výživa je synonymem dobré úrody ovoce, a protože rostlina živiny v substrátu velmi rychle vyčerpá, nezapomeňte jí vhodné živiny dodávat.

Stromky, které jsou vysazené přímo na zahradě, připravíme na zimu tak, že výhony můžeme přikrýt chvojím případně slámou nebo netkanou textilií. Celkově stromky přikrýváme, pokud teploty klesnou pod - 10°C. Primárně jde vždy o kořeny, aby nepromrzly. Při nedostatečné vlhkosti (málo srážek a sněhu) a vyšší teplotě můžeme občas dodat vláhu zálivkou.

Stromky, které jsou zasazené v květináči , na zimu připravíme následujícím způsobem. Přes zimu musí být stromky v bezmrazé místnosti při teplotě cca 4 C, substrát udržujeme mírně vlhký. Pokud je musíme nechat na balkoně, vložíme květináče se stromky do větší bedny, kterou vyplníme izolantem - např. suché listí, mech, rašelina nebo polystyren, vše můžeme zakrýt ještě rákosovou rohoží.